JAKÁ JE TEDY NYNÍ PRÁVNÍ SITUACE?

Je především třeba vycházet z toho, že při poskytování zdravotní péče zubních lékařů je provozovatel nestátního zdravotnického řízení v postavení podnikatele a pacient vždy v postavení spotřebitele a že stomatologický výrobek je spotřebním zbožím. Smlouva, kterou se zubní lékař (zubním lékařem se pro účely tohoto textu dále rozumí provozovatel nestátního zdravotnického zařízení poskytujícího zdravotní péči zubních lékařů) zaváže zhotovit pro pacienta stomatologický výrobek, bude proto zpravidla smlouvou spotřebitelskou.

SMLOUVA O ZHOTOVENÍ STOMATOLOGICKÉHO VÝROBKU

Pro úplnost se sluší připomenout, že smlouva o zhotovení stomatologického výrobku samozřejmě nemusí být a v praxi také nebývá uzavírána písemně. K uzavření ústní smlouvy dojde, jakmile se smluvní strany shodnou na jejím obsahu. V praxi to tedy bude zpravidla vypadat tak, že zubní lékař pacientovi navrhne konkrétní protetické řešení, seznámí jej se způsobem úhrady (případně cenou, jde-li o výrobek nehrazený či částečně hrazený ze zdravotního pojištění) a s jednotlivými kroky ošetření včetně jejich časového rozvrhu a pacient s tímto návrhem vysloví souhlas. Spotřebitelská smlouva o zhotovení věci na zakázku (stomatologického výrobku) tak bude uzavřena.
Z uzavřené smlouvy vyplývá oběma smluvním stranám řada práv a povinností. V obecné rovině lze konstatovat, že zubní lékař je povinen výrobek zhotovit a odevzdat řádně a včas a pacient je povinen mu k tomu poskytnout odpovídající součinnost a případně zaplatit dohodnutou cenu. Je třeba na tomto místě připomenout, že pacient, který si u zubního lékaře objednal stomatologický výrobek, není v žádném smluvním vztahu k laboratoři, která výrobek fakticky zhotovila. Laboratoř je subdodavatelem zubního lékaře, za bezvadnost a včasné odevzdání výrobku odpovídá pacientovi vždy zubní lékař.
Nedodá-li zubní lékař pacientovi výrobek ve sjednané lhůtě, má pacient právo od smlouvy odstoupit. Pokud lhůta pro odevzdání nebyla sjednána, platí, že je výrobek třeba odevzdat ve lhůtě „přiměřené okolnostem“.
Stomatologický výrobek musí mít jakost a užitné vlastnosti, které byly dohodnuty, resp. které zubní lékař, laboratoř nebo výrobce použitých materiálů pacientovi popisovali, případně které mohl pacient na základě reklamy prováděné zubním lékařem, laboratoří nebo výrobcem použitých materiálů očekávat. Pokud ani z dohody mezi zubním lékařem a pacientem a ani z informací, které pacient získal z popisu či z reklamy, nelze jakost a užitné vlastnosti výrobku zjistit, musí mít výrobek jakost a užitné vlastnosti, které jsou pro stomatologické výrobky tohoto druhu obvyklé. V každém případě musí výrobek odpovídat požadavkům právních předpisů, zdravotnímu stavu pacienta a účelu, pro který byl zhotoven.

PRÁVO PACIENTA NA VÝMĚNU NEBO OPRAVU VÝROBKU

Pokud výrobek parametry uvedené v předchozím odstavci při převzetí pacientem nesplňuje, má pacient právo na to, aby zubní lékař bezplatně a bez zbytečného odkladu výrobek uvedl do náležitého stavu, a to podle požadavku pacienta buď výměnou výrobku, nebo jeho opravou; není-li takový postup možný, může pacient požadovat přiměřenou slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit. Právo pacienta požadovat výměnu stomatologického výrobku se jeví jako velmi problematické. Fakticky totiž znamená zhotovení nového výrobku. Dosavadní právní úprava takové právo pacientovi nepřiznávala; pacient mohl požadovat jen opravu výrobku. Nyní však zákon dává pacientovi na výběr, zda bude požadovat výměnu věci nebo její opravu, současně však toto právo limituje tím, že výměna věci musí být možná. Lze si představit výklad, který by vycházel z toho, že výměna věci zhotovené na zakázku není možná, protože stejná věc, za kterou by bylo možno vadnou věc vyměnit, neexistuje. Na druhou stranu je však možno mít za to, že výměna možná je a znamená prostě povinnost zhotovitele zhotovit objednanou věc znovu.
Těžko odhadovat, kterým směrem se v této otázce právní praxe vydá. Na tomto místě lze proto pouze konstatovat, že výklad, který by trval na právu pacienta rozhodnout, zda požaduje výměnu výrobku nebo jeho opravu, by byl velmi nešťastný. Stomatologický výrobek je často nutno upravovat a přizpůsobovat ryze subjektivním pocitům pacienta. Pokud by měl pacient mít možnost vždy požadovat výměnu nevyhovujícího výrobku za nový, vznikaly by tím jen těžko řešitelné problémy.
Vady, které se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí výrobku pacientem, se považují za vady existující již při jeho převzetí, pokud to neodporuje povaze výrobku nebo pokud se neprokáže opak.
Zubní lékař je povinen pacienta seznámit se způsobem užívání výrobku, zejména pak s péčí o něj. Nesplní-li zubní lékař tuto povinnost, je povinen nahradit pacientovi škodu z toho vzniklou.

ZÁRUKA

Zubní lékař odpovídá pacientovi za vady výrobku, které se projeví v záruční době. Vadou se rozumí takový stav výrobku, v jehož důsledku výrobek nemá dohodnuté, popisované, resp. očekávané vlastnosti, případně vlastnosti obvyklé, nebo v jehož důsledku neodpovídá právním předpisům nebo účelu, pro který byl zhotoven.
Záruka se nevztahuje na opotřebení výrobku způsobené jeho obvyklým užíváním. Záruka se nevztahuje ani na vady, které vznikly v důsledku nesprávného užívání výrobku pacientem nebo které byly jinak způsobeny pacientem či vnějšími okolnostmi (úraz apod.). Zubní lékař nebude odpovědný ani tehdy, pokud výrobek přestane odpovídat zdravotnímu stavu pacienta jen proto, že se zdravotní stav pacienta změnil.
Záruční doba je 24 měsíců od převzetí výrobku pacientem. Na žádost pacienta je zubní lékař povinen poskytnout záruku písemnou formou (záruční list). Záruční list musí obsahovat jméno a příjmení, název nebo obchodní firmu zubního lékaře, jeho identifikační číslo, sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu. Namísto záručního listu může zubní lékař vydat pacientovi i doklad o zaplacení ceny obsahující uvedené údaje.
Je vhodné, aby zubní lékař v záručním listu srozumitelným způsobem vysvětlil obsah záruky, uvedl její rozsah (zejména že se nevztahuje na opotřebení výrobku ani na další vady uvedené výše v odstavci věnovaném výjimkám ze záruky), podmínky, dobu platnosti a způsob, jakým je možno uplatnit nároky z ní plynoucí.
Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má pacient právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a zubní lékař je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může pacient požadovat výměnu výrobku nebo, týká-li se vada jen součásti výrobku, výměnu této součásti. Není-li takový postup možný, může pacient žádat přiměřenou slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit. Výměna výrobku (tedy zhotovení nového výrobku) bude zpravidla neúměrná povaze vady, a proto pacient v případě odstranitelných vad, které se vyskytly v záruční době, zpravidla nebude mít na výměnu výrobku nárok.
Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby výrobek mohl být řádně užíván jako výrobek bez vady, má pacient právo požadovat výměnu výrobku nebo od smlouvy odstoupit. Opět narážíme na problém práva pacienta na výměnu vadného výrobku za bezvadný, tentokrát dokonce bez podmínky, že výměna musí být možná či alespoň úměrná. Doslovné znění zákona nasvědčuje spíše tomu, že v případě neodstranitelné vady, která brání tomu, aby výrobek mohl být řádně užíván, má pacient právo požadovat výměnu, tedy zhotovení nového výrobku a jeho výměnu za výrobek vadný. Zmatek, který rozebíraná novela do problematiky vnesla, však dává prostor pro právě opačný, popřípadě i jakýkoliv jiný závěr.
Práva z odpovědnosti za vady výrobku se uplatňují u zubního lékaře, který výrobek pacientovi odevzdal. Práva z odpovědnosti za vady výrobku, pro které platí záruční doba, zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.
Nová právní úprava neobsahuje žádná přechodná ustanovení. Týká se proto (včetně prodloužené záruční doby) jen těch smluv, které byly uzavřeny po 23. únoru 2011. Smlouvy, které byly uzavřeny před tímto datem, se řídí dosavadní právní úpravou (záruční doba tak činí 6 měsíců). To platí i tehdy, pokud smlouva mezi zubním lékařem a pacientem byla uzavřena před 23. únorem 2011, avšak výrobek byl odevzdán po tomto datu.

Mgr. Jiří Slavík